Řecko, LEFKADA TOURS - cestovní kancelář
Aktivní dovolená na řeckém ostrově Lefkada
Přeskočit na obsah stránky
ŘECKO V DOBĚ HELÉNISTICKÉ (338 – 30 př.n.l.)
Filip Makedonský pokořené národy neničil, naopak, zachoval jim dosavadní svobody, ale zakázal jim řešit osobní spory zbraněmi. A navíc jim navrhl společné tažení proti společnému nepříteli, kterým byla Perská říše. Tohoto tažení se však nedočkal, protože zahynul rukou zákeřného vraha.
Po jeho smrti pokračoval v dobyvačné politice jeho teprve dvacetiletý syn Alexandr Veliký. Athény a Théby povstaly, ale byly poraženy, navíc roku 335 př.n.l. byly Théby postiženy zničujícím zemětřesením. Alexandr postavil mohutnou armádu z Makedonců a Řeků, která byla určená k pokoření Perské říše. Celé tažení začalo roku 334 př.n.l., kdy se Alexandr vydal na pochod do Malé Asie. K prvnímu střetu s Peršany došlo u říčky Gráníkos. Výsledek této bitvy byl pro Peršany značně demoralizující. Zatímco zde padlo na desetitisíce perských vojáků, Makedonců zahynulo pouhých dvacet šest.
Makedonci měli velmi účinný způsob boje. První linii představoval jakýsi hrozivý ježek, složený ze šestimetrových kopí, které nesli na ramenech hoplíté (těžkooděnci) skrytí za štíty. Tento útvar se nazýval falanga a chránil lučištníky, kteří mohli bezpečně a přesně ničit nepřítele. Nový způsob boje byl neobyčejně účinný a dokázali mu vzdorovat teprve až římská vojska o několik desetiletí později. Roku 333 př.n.l. v bitvě u Issu porazil krále Dareia III.
Alexandr pak dále postupoval Malou Asií. Za zmínku stojí zastávka v městě Gordionu, kde vyřešil problém gordického uzlu. Pověst pravila, že ten, kdo jej dokáže rozvázat, stane se pánem celé Asie. Po krátkém přemýšlení Alexandr slavný uzel jednoduše přeťal svým mečem. Zanechal tak následujícím generacím návod, jak řešit příliš složité otázky efektivním způsobem.
Roku 331 př.n.l. v bitvě u Gaugamél Alexandr opět porazil perského krále Dareia III. a stává se vládcem rozlehlé a mocné Perské říše. Ovládl i Egypt, kde založil mimo jiné město Alexandria. Během vítězného tažení na východ pronikl až k řece Indus (v dnešní Indii). Nespokojenost vojáků s dalším postupem na východ však přiměla Alexandra k návratu do Babylonu, ze kterého vytvářel hlavní město své říše. Ve svých třiatřiceti letech vládl největší starověké říši všech dob. 13. června 323 př.n.l. umírá na malárii.
Po jeho předčasné smrti se vlády chopili generálové, kteří založili vlastní dynastie a ve válkách mezi sebou sváděli boje o dědictví Alexandrovy říše. Z diadochských říší (nástupnických říší po rozpadnuvší se říši Alexandra Velikého) se kromě silné Makedonie, kde vládli Antigonovci, trvale udržel Egypt s vládou Ptolemaiů a říše Seleukovců na území Sýrie, obě asi do roku 30 př.n.l. Vláda diadochů znamenala nadvládu řecké menšiny nad podmaněnými národy, které se prostřednictvím Alexandra Velikého dostaly do styku s řeckou kulturou a byly jí ovlivněny.
Od třetího století př.n.l. začali rozšiřovat své panství v západním Středomoří Římané a již v polovině tohoto století římská vojska ovládla všechny městské státy a kmeny na Apeninském poloostrově. Dokázala úspěšně čelit mocným Kartágincům a posléze i zdolat jejich vojevůdce Hannibala. Směrem na východ soustředili Římané nejprve pozornost na oblast Jaderského moře a poté na Makedonii a na Řecko, v němž se jako protiváha makedonské moci prosadily dva silné spolky – aitólský a achajský. Římané obratně využívali rozporů mezi helénistickými státy a podněcováním jejich vzájemných sporů posilovali svůj vliv. Řekům vrozená touha po svobodě se naposledy projevila roku 146 př.n.l. v Korintu, kdy byli napadeni římští vyslanci. Odpovědí Říma bylo zničení Korintu a všech měst, která se postavila na odpor. Řecko se stává součástí Římské říše, demokracie byla odstraněna, na města byly uvaleny daně a mnoho uměleckých pokladů bylo odvlečeno do Říma.
Další dějiny Řecka se staly dějinami provincie Římské říše, potom Byzantské říše a nakonec turecké. Trvalo téměř 2000 let než se Řecko stalo opět politicky nezávislým.
